Přeskočit na obsah

Gemini 6A

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gemini 6A
Údaje o lodi
Typpilotovaná kosmická loď
COSPAR1965-104A
Katalogové číslo1839
VýrobceMcDonnell, USA
ProvozovatelNASA
Hmotnost3546 kg
Údaje o letu
Členů posádky2
Datum startu15. prosince 1965 13:37:26 UTC
KosmodromCape Canaveral Air Force Station, Florida, USA
Vzletová rampaLC-19
Nosná raketaTitan 2 GLV
Délka letu1 den, 2 hodiny a 43 minut
Datum přistání16. prosince 1965 15:28:50 UTC
Místo přistáníAtlantský oceán (23,58° s.š., 67,83° z.d.), USS Wasp
Parametry dráhy
typ dráhyLEO
Epocha1965-12-15 14:11:00
Apogeum304,0 km
Perigeum300,0 km
Sklon dráhy28,89°
Doba oběhu90,55 minut
Fotografie posádky
Posádka Gemini 6A (zleva Stafford, Schirra)
Posádka Gemini 6A (zleva Stafford, Schirra)
Navigace
Předchozí
Gemini 7
Následující
Gemini 8

Gemini 6A byl pátým pilotovaným kosmickým letem uskutečněným v rámci amerického kosmického programu Gemini. Let proběhl ve dnech 15. a 16. prosince 1965. Během letu se poprvé podařilo uskutečnit skupinový let dvou lodí ve vesmíru. V katalogu COSPAR získal let označení 1965-104A.[1] Gemini 6A byla devátou americkou pilotovanou kosmickou lodí a celkově 17. lodí s posádkou vyslanou do vesmíru.

Záložní posádka

[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Původní označení letu bylo Gemini 6 a úkolem jeho posádky ve složení velící pilot Wally Schirra a pilot Thomas Stafford bylo přiblížit se na oběžné dráze kolem Země k cílovému tělesu Agena Target Vehicle a spojit se s ním. Cílové těleso měla vynést na oběžnou dráhu kolem Země dne 25. října 1965 raketa Atlas. Ta však šest minut po startu explodovala.[2] Let Gemini 6 tak ztratil smysl a bylo třeba pro něj naplánovat nový let.

Průběh letu Gemini 6A

[editovat | editovat zdroj]

Problémy se startem

[editovat | editovat zdroj]

Nový let se stejnou posádkou dostal označení Gemini 6A. Jeho úkolem bylo uskutečnit setkání s lodí Gemini 7 (Frank Borman a Jim Lovell), která odstartovala 4. prosince 1965. Při startu Gemini 6A na floridském mysu Canaveral dne 12. prosince 1965 však došlo k závadě. Rozpojil se kontakt na spodku rakety, k čemuž mělo dojít, až když by se raketa opravdu vznesla. V důsledku této poruchy byl přerušen start. Pro případ samovolného vypnutí motorů v této fázi startu měli astronauti instrukci katapultovat se z lodi. Hrozilo totiž nebezpečí, že kdyby k vypnutí motorů došlo až poté, co se raketa pohnula vzhůru, při následném pádu byť z výšky několika centimetrů by mohlo dojít k explozi rakety. Astronauti však zachovali chladnou hlavu, spolehli se na své smysly, které nezaznamenaly žádný vertikální pohyb, nekatapultovali se a Gemini 6A tak zůstala nadále schopna letu. Přestože nebylo času nazbyt – Gemini 7 již byla na oběžné dráze – inženýrům se podařilo vyřešit problémy se startem a 15. prosince 1965 v 13:37:26 UTC se konečně start Gemini 6A uskutečnil.[1]

Přiblížení Gemini 6A a 7

Operace na oběžné dráze

[editovat | editovat zdroj]

Po dosažení kosmického prostoru byla loď navedena na oběžnou dráhu 161,0 x 259,4 km. V té chvíli byla Gemini 6A vzdálena od Gemini 7 1900 km.[3] Pomocí motorických manévrů se Gemini 6A dostala na přechodovou dráhu ke Gemini 7 a lodě se začaly přibližovat. V 16:59 UTC byl navázán radarový kontakt mezi loděmi a v 19:33 UTC oznámil Stafford, že se lodi přiblížily na vzdálenost 36 m. Jemným manévrováním oblétávala Gemini 6A druhou loď, přibližovala se a opět vzdalovala. Při největším přiblížení byla od sebe obě tělesa vzdálena pouhých 0,3 m.[4][5]

Gemini 7 byla během skupinového letu pasivní a nemanévrovala, neměla na manévry dostatek paliva. Fyzické spojení nemohlo být uskutečněno, protože Gemini 7 k tomu nebyla – na rozdíl od cílového tělesa Agena Target Vehicle – vybavena. O den později kabina Gemini 6A bezpečně přistála v Atlantském oceánu 18 km od plánovaného místa, což bylo tehdy považováno za velmi přesné přistání. Astronauty vzala na palubu čekající letadlová loď USS Wasp.[5]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 334. 
  2. Gemini 6 Target [online]. NASA, rev. 2011-4-26 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Gemini 6A [online]. NASA, rev. 2011-4-26 [cit. 2011-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Walter Marty Schirra, s. 373. 
  5. a b VÍTEK, Antonín. GEMINI opět na výbornou! [online]. SPACE 40, rev. 2001-04-29 [cit. 2009-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]